Poštou mi ke kamarádovi na Slovensko přišla nová kniha s názvem „ČERNOBYL 01:23:40, neuvěřitelný příběh nejhorší jaderné katastrofy“. Vyzvednout jsem jí stihl těsně před uzavřením hranice, které má trvat 14 dnů.
Krátce jsem se začetl a připadá mi dost dobrá. Jakmile dočtu „Černobyl, historie jaderné katastrofy“, pustím se do tohoto nového přírůstku v knihovně.
„ČERNOBYL 01:23:40“ napsal fotograf a urbexer Andrew Leatherbarrow. Kniha je vlastně cestopis z návštěvy černobylské zóny, ale zároveň nás seznamuje s příčinami, průběhem a následky černobylské jaderné havárie.
Knihu vydalo nakladatelství CPRESS. V jejich e-shopu je aktuálně vyprodaná, ale je možné ji sehnat v knihkupectvích v ČR i na Slovensku a asi i v jiných e-shopech.
Ukázky z knihy
Je to zvláštní pocit, spatřit na vlastní oči něco, co důvěrně znám z fotografií. Jako když zavítáte na
Eiffelovu věž nebo k pyramidám. Ona důvěrnost však nijak nebrání mému úžasu. Z fotek si
zapamatujete všechny podstatné detaily, barvy i tvary, je toho ale tolik, čeho jste si nikdy předtím
nevšimli. A pak je tu důležitá ta souvislost: vnímáte všechno kolem, ráz krajiny a věci vzdálenější,
které jste ani nečekali, že z tohohle konkrétního místa uvidíte. Poblíž ruského kola, jež se nikdy
oficiálně neuvedlo do provozu, poněvadž mělo být spuštěno během oslav prvního máje, je také
slavný autodrom. V holé ocelové ohrádce o rozměrech 10 × 20 metrů nečinně stojí tucet autíček
z gumy a umělé hmoty. Plachty, které je měly chránit před deštěm, už dávno zmizely.
„Ozvala se těžká rána,“ řekl technik Saša Juvčenko v rozhovoru pro deník The Guardian v roce 2004.
Roku 1986 mu bylo teprve 24 let. „Po pár vteřinách jsem ucítil, jak se místností prohnala nějaká vlna.
Silné betonové zdi se zprohýbaly, jako by byly z gumy. Myslel jsem si, že vypukla válka. Vydali jsme se
hledat Choděmčuka, ale ten byl u čerpadel a doslova se vypařil. Všechno zahalila pára: byla tma a
kolem to příšerně syčelo. Nad hlavou jsme neměli strop, jen oblohu. Oblohu plnou hvězd.“
Juvčenko se rozběhl ven, aby se podíval, co se stalo. „Půlka budovy byla pryč,“ řekl. „Nemohli jsme
nic dělat.“
